Osobnosti brněnské diecéze
Jan Bula (1920-1952)
kněz-mučedník. Jedna z obětí tzv. babického procesu totalitního režimu v padesátých letech minulého století. V roce 2004 v Brně biskup Vojtěch Cirkle zahájil diecézní fázi procesu jeho blahořečení.
Jiří Josef Camel (Kamel) (1661-1706)
jezuita, brněnský rodák a významný botanik, který má trvalé místo v dějinách světové farmacie jako objevitel nových léčiv i jako lékárník.
Vojtěcha (Antonie) Hasmandová (1914-1988)
dlouholetá generální představená Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti, žena neobyčejné věrnosti řeholním zásadám, radostné zbožnosti i odvážné práce pro církev v době totalitního režimu. Ve Vatikánu probíhá proces jejího blahořečení.
Sv. Klement Maria Hofbauer (Dvořák) (1751-1820)
řeholní kněz řádu redemptoristů, rodák z Tasovic u Znojma, původním povoláním pekař. Jako misionář významně působil ve Varšavě a Vídni. Roku 1888 byl prohlášen za blahoslaveného, roku 1909 byl svatořečen, od roku 1914 je patronem Vídně.
Leoš Janáček (1854-1928)
jedna z nejoriginálnějších osobností české hudební moderny, skladatel "moravské" hudby, významný folklorista, zakladatel a dlouholetý ředitel nové varhanické školy v Brně (od r. 1881).
Bl. Restituta (Helena) Kafková (1894-1943)
řeholní sestra Kongregace františkánek křesťanské lásky. Pro věrnost svému svědomí, za statečnost víry a za své přiznání se ke svobodnému Rakousku byla ve Vídni sťata. Zde ji také roku 1998 papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavenou. V její rodné brněnské čtvrti Husovice je po ní pojmenován park.
Sv. Jan Kapistrán (1386-1456)
italský mnich z řádu přísných františkánů, jeden z nejproslulejších kazatelů své doby, nazývaný "apoštol Evropy". Kapistrán kázal roku 1451 také v Brně. Na jeho počest byla později pojmenována kamenná kazatelna na severní straně katedrály jako "kapistránka".
Řehoř Mendel (1822-1884)
zakladatel moderní genetiky, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Jeho spis Pokusy s rostlinnými hybridy byl po roce 1900 přeložen do všech evropských a mnoha světových jazyků.
Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723)
čelní představitel barokní gotiky v našich zemích. Jeho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na Žďársku byl roku 1994 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Sv. Jan Sarkander (1576-1620)
kněz-mučedník. V Brně přijal r. 1609 jáhenské (v kostele Nanebevzetí Panny Marie – u jezuitů) i kněžské svěcení (Petrov). Papežem Janem Pavlem II. byl roku 1995 v Olomouci svatořečen. Je uctíván jako patron zpovědníků.
Martin Středa (1587-1649)
jezuitský kněz a později provinciál, jehož vroucí modlitby a neutuchající víra v dobrý konec posilovaly odvahu a statečnost obránců města Brna v době třicetileté války. Roku 1645, v den Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, byla mnohonásobná přesila švédských vojsk definitivně poražena. Na počest tohoto vítězství se každoročně slaví Den Brna.
František Sušil (1804-1868)
kněz, básník, překladatel, jeden z nejvýznamnějších sběratelů moravských národních písní, autor řady zpěvníků. Jeho sbírka tvořila neuvěřitelných 2361 písní světského i náboženského charakteru, tříděných podle námětů a žánrů, zaznamenaných v nářečí toho kterého kraje.
Tomáš Týn (1950-1990)
kněz dominikánského řádu, brněnský rodák. Většinu života prožil v italské Bologni. Když byl roku 1975 v západním Německu svěcen na kněze, nabídl svůj život Bohu jako oběť za svobodu pronásledované církve v České republice. Zemřel krátce po pádu totalitního režimu v lednu roku 1990. V únoru 2006 byla v boloňské bazilice sv. Dominika zahájena diecézní fáze procesu jeho blahořečení.
Jan Zahradníček (1905-1960)
básník, překladatel a publicista, nejvýznamnější básník české duchovní poezie 20. století. V roce 1952 byl za údajnou velezradu odsouzen ke třinácti letům žaláře. Jeho redakční působení v Brně připomíná pamětní deska na domě, kde sídlila redakce Akordu (nároží ulice Starobrněnské a Šilingrova náměstí). V zahradách pod Petrovem byl na památku jeho mimořádného básnického díla i bolestného osudu odhalen pomník.
Sv. Zdislava z Lemberka (asi 1220-1252)
rodačka z Křižanova, matka čtyř dětí, obětavá pomocnice potřebným. V Olomouci byla roku 1995 prohlášena papežem Janem Pavlem II. za svatou. Je uctívána jako patronka rodin.
RSS | 