Aktuality Vzpomínky účastníků Pozdrav otce biskupa Program v Brně Organizační pokyny Specifické skupiny poutníků Areál bohoslužby Brněnská diecéze Další informace Sponzoři

Úvodní strana > Vzpomínky

Když jsem dne 26. 9. 2009 přijížděla městskou hromadnou dopravou k letišti Brno-Tuřany, spatřila jsem nejprve na polích připravený prostor včetně podia, vysokou kotvu i kříž a vznikající stánky a sociální zařízení. Při vjezdu k letišti jsem měla radost, že vidím příjezd jednoho z papamobilů, vjíždějícího do areálu letiště, obklopeného bodyguardy a samozřejmě i civilisty, lačnícími prohlédnout si zblízka toto vozidlo. V letištní hale pak probíhal běžný klidný provoz, jen částečně omezený prostor bistra sděloval, že se něco děje. Probíhala v něm příprava techniky a pracovníků pro mediální přenosy. To je první věc nad níž se zamýšlím. Bylo to někdy v minulosti takto veřejně možné?

Poněvadž jsem měla dostatek času do příletu svého očekávaného letadla, šla jsem se rozhlédnout do okolí letiště. Měla jsem štěstí! Zrovna vyjížděl z areálu letiště papamobil na zkušební jízdu směrem k prostranství kotvy a již připraveného podia. Šla jsem tedy v naprostém klidu za ním a vychutnávala celou přípravnou atmosféru. Sluníčko po chladném ránu svítilo a tvořilo krásnou kulisu dlouho připravované návštěvě Svatého otce.

Druhý den jsem pak v klidu sledovala televizní přenos celé slavnostní akce, od příletu až po mši svatou a šla v duchu s papamobilem tou cestou, kterou jsem již znala.

Tisíce věřících i návštěvníků tento den jistě prožívalo slavnostní atmosféru a ukázalo tam v nekonečném davu příkladné, slušné chování, odporující dnešnímu nehezkému vystupování na stadionech, v dopravě i na parkovištích, kde bohužel slušnost, svědomitost, obětavost a určitá pokora není vyžadována, natožpak kladně hodnocena.

Přála bych si, aby po tak krásném zážitku v Brně-Tuřanech, všichni ti, kteří tam přišli a byli ochotni přijmout určitá pravidla, tato pravidla dokázali dodržet na svých pracovištích a ve svých bydlištích, čímž nechci zakazovat ctižádost, která je přirozená, ale, aby nešlo jen o to být viděn či slyšen, ale aby vždy platilo ...ne slovy, ale skutky...