Aktuality Vzpomínky účastníků Pozdrav otce biskupa Program v Brně Organizační pokyny Specifické skupiny poutníků Areál bohoslužby Brněnská diecéze Další informace Sponzoři

Úvodní strana > Vzpomínky

Návštěva papeže Benedikta XVI. v naší republice byla opravdu nezapomenutelná, stejně jako všechny návštěvy Jana Pavla II. To jsem cítila vždycky, když jsem se jich účastnila. Tentokrát jsem byla v Tuřanech na papežské mši, ostatní události jsem sledovala v televizi, které za to patří velký dík.

Ale pak, při jedné z „běžných“ mši, snad dokonce ve všední den, mi při pozdvihování náhle došlo: Ten, jehož je papež zástupcem, právě přichází! A všichni to bereme jako samozřejmost, že přijde a přišel. Žádné dalekosáhlé přípravy, nic „výjimečného“. Když někomu řeknu, že jsem byla na papežské mši, chápe to každý jako něco mimořádného, jako zážitek. Kdybych někomu – snad i věřícímu – vyprávěla se stejným zaujetím, že jsem byla ne mši svaté, asi by moc nechápal, oč jde. (Snad kromě lidí z míst, kde mají mši svatou jednou za čas a jinak musí kvůli ní jezdit kdovíkam.) Přitom i papež přijíždí vždy hlavně zpřítomnit Kristovu oběť ve mši svaté. Kdyby bylo možné zúčastnit se bohoslužby jen výjimečně, muset kvůli tomu cestovat třeba až do Říma, to by byla událost. Když na vás Pán Bůh – i mimo mši – čeká v nejbližším kostele, jaksi nám tato „audience“ připadá méně vzácná, než příjezd nějaké celebrity (i světské, a třeba i sporné).

Náš Stvořitel, Vykupitel a Posvětitel doplácí na svou „vstřícnost“, v níž se nám dělá tak snadno dostupným. Určitě za to nežádá pompu, ale naši upřímnou vděčnost, že nám chce být až tak blízko. Že dokonce přijde i k nám osobně. Ale měli bychom si pak na něj udělat čas tu čtvrthodinku, kdy je u nás. I lidské návštěvy by se asi dotklo, kdybychom si ji pozvali, a pak neměli čas se jí ani čtvrt hodiny věnovat. Přimlouvala bych se - pokud nejsme ve stresu, že nám ujede ten jediný spoj za hodinu, že zmeškáme do zaměstnání, ap.- zůstaňme tu čtvrthodinku s Pánem.