Aktuality Vzpomínky účastníků Pozdrav otce biskupa Program v Brně Organizační pokyny Specifické skupiny poutníků Areál bohoslužby Brněnská diecéze Další informace Sponzoři

Úvodní strana > Vzpomínky

Když jsem v úterý 8. září 2009 odjížděla se synem na duchovní obnovu s P. Jamesem Manjackalem do Koclířova, ani ve snu mne nenapadlo, jak se propojí s návštěvou papeže Benedikta XVI. v České republice. O tom, jakým způsobem jsme se na exercicie dostali, bych mohla napsat další článek - bylo to Boží řízení.

P. James Manjackal pochází z Keraly v Indii.Vyprávěl nám o úctě, kterou má jeho národ k Pražskému Jezulátku. Už jako dítě se k němu s rodiči modlil. Tenkrát byla naše vlast pod vlivem komunismu a oni prosili Jezulátko za naše osvobození. Jako malý netušil, kde se vůbec Československo, natož Praha nachází. Byla to pro něj země, jak sám řekl, snad někde na Měsíci. A teď je už podruhé v naší republice a chce pomoci našemu národu k návratu k Bohu. Jeho svědectví je silný zážitek. V neděli 13. 9. - výroční den zjevení Panny Marie ve Fatimě - se konal evangelizační den pro širokou veřejnost. P. James sloužil mši svatou pod širým nebem a na závěr nám požehnal soškou Pražského Jezulátka. Misionář z Indie nám ukazuje vzácný poklad, važme si ho. Z Koclířova jsme si odváželi malou knížečku modliteb od P. Jamese. Na obalu je vyobrazeno Jezulátko a Panna Maria Fatimská, na první straně papež Jan Pavel II.

Za týden poté, 19. září, jsme byli v Praze s celou rodinou. Syn Vojtěch hrál turnaj Českého poháru ve stolním tenise vozíčkářů. Hraje již pátým rokem poté, co po vážné nemoci chodí o berlích. V době jeho nemoci a pobytu na onkologii v Dětské nemocnici v Brně se mi dostala do rukou modlitba „Růženec k Dítěti Ježíš“. Tu jsem se celou dobu jeho léčení modlila.

Mým tajným přáním bylo využít cesty do našeho hlavního města, a navštívit kostel Panny Marie Vítězné, kde je Pražské Jezulátko. To se mi, díky Bohu, splnilo. Do kostela jsme se dostali těsně před zavírací dobou. Po modlitbě u jeho sochy jsme měli možnost koupit i obrázky Jezulátka.

O sedm dnů později přilétá do České republiky papež Benedikt XVI. Jeho první cesta míří k Jezulátku. Ne k dospělým, mocným, váženým. Moudrý muž klečí před dítětem - nadějí lidstva. Hlava církve korunuje Pražské Jezulátko. Nerada opakuji slova, která už zazněla, ale cítím to tak a nedokážu vyjádřit jinak. Papež nás navštívil jako otec své děti. Všichni jsme Boží děti.

V Praze papež navštívil Dítě, v Brně mluví o naději - tou nadějí jsou děti především, a ve Staré Boleslavi hovoří k mládeži - z dětí se stávají dospělí, ti potom mají vliv na to, jaká bude další generaci.

Zakončila bych slovy Písma svatého:
Nebudete-li jako děti, nevejdete do království nebeského (Mt 18, 3)
Nechte maličkých přijíti ke mně, neboť jejich je království nebeské (Mt 19, 14)