„Do příletu Svatého otce zbývá 48 hodin“, hlásají média, dojatá sleduji reportáže o posledních přípravách na tuto významnou událost. To je úžasné, Svatý otec přijede k nám na Moravu, bude tak blízko, posel radosti a naděje, moc se těším. V pátek mě ještě čeká kontrola u dětského lékaře (to bude dobré, kašel odezněl), v sobotu se nabalíme (sedmičlenná rodina něco spotřebuje), a v neděli za svítání už jedem!

„Svatý otec je v Praze“, říká šťastný reportér rádia, já pláču do dlaní v autě, na cestě do krajské dětské nemocnice, kde od včerejšího večera leží náš sedmnáctiletý syn. Kontrola, následný rentgen a CT vyšetření ho položily na lůžko JIP onkologického oddělení.

Bože, dej mi sílu, prosím, když otevírám dveře onkologie. Krátké přivítání se synem, krátký hovor s lékařem. Stav se od večera zhoršil, ani se dlouho nezdržíme, syna odváží na operační sál.

Brzy bude svítat, je neděle, sedím u syna v pokoji, sleduji zeď plnou diplomů a medailí za sportovní úspěchy, v ruce držím synovu již nepotřebnou vstupenku do sekce ministrantů. Mám strach.

Jsme na místě. Dívám se na oltář, dominující kříž a kotvu.

Mše svatá začíná. Prožívám ji až na dřeň. Osou liturgie je naděje. Vstupní modlitba: Bože, Ty prokazuješ svoji všemohoucnost tím, že nás nenecháváš bez pomoci…, 1. čtení Izaiáš… přicházím obvázat ty, jimž puká srdce…, Žalm:…Hospodin mě vysvobodil ze všech mých obav, pohleďte k němu ať se rozveselíte…, Evangelium: …pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi a já vás občerstvím…, Přímluvy: …buď nablízku všem nemocným… V obětním průvodu přináším syna a jeho život, pokorně a s důvěrou se modlím Otče náš, zvláště slova …buď vůle Tvá…, Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Svaté přijímání – jsem úplně klidná, bolest a úzkost ustoupily, milost chvilkového zapomnění? Ne, skutečný Boží pokoj. Anděl Páně- modlitba k Panně Marii, do jejíž ochrany nás Svatý otec svěřil, naší Matce, která mi teď nejvíc rozumí. Závěrečné požehnání, ujištění Svatého otce… s láskou pamatuji na nemocné, nechť vás Bůh zahrnuje svou milostí a požehnáním...

Co víc jsem mohla dostat? Svatého nám Otce, Bože, v lásce chraň a zachovej.
Odcházíme. Jedeme za synem. Spolu s naším panem farářem mu vezeme Tělo Kristovo, proměněné Svatým otcem. Jediný zdroj síly a pravé energie. Bude ji potřebovat.

Držíme se s manželem za ruce. Usmívám se. Nevím, co nás čeká. Ale vím, že máme víru, víru v Boha, Otce všemohoucího a milosrdného, máme naději, naději v Kristu, s ním poneseme náš kříž, máme lásku, lásku Boží, lásku vzájemnou, lásku bližních (přijímáme množství povzbuzujících SMS).

Poslední pohled na kotvu. Stojí tu jen pro nás. Nemám strach.