| 1.
| Matyáš František hrabě CHORINSKÝ z Ledské
| 1777 – 1786 
první biskup brněnský |
| Narodil se 4. října 1720 v Pačlavicích u Zdounek
jako druhý syn Františka Karla Chorinského
a Marie Kateřiny Kotulinské z Kotulína.
|
| Studoval v Olomouci,
na kněze byl vysvěcen 5.4.1743,
ještě téhož roku se stal kanovníkem kolegiátní kapituly v Brně
a roku 1752 jejím děkanem.
|
|
16. října roku 1769 přijal biskupské svěcení jako titulární biskup samařský
a pomocný biskup královéhradecký.
Od roku 1776 byl pomocným biskupem olomouckým.
|
|
5.12.1777 papež Pius VI. potvrdil jeho jmenování prvním biskupem
nově zřízeného Biskupství brněnského
a téhož roku byl v Brně slavnostně instalován.
Brněnskou diecézi rozdělil na sedm arcikněžství a 27 děkanátů.
|
|
Svou službu vykonával v nelehké době
osvícenských názorů a zásahů císaře Josefa II.,
ke kterým se stavěl trpně.
Vzdor tomu se pustil do svědomité vizitace farností diecéze –
veškerá vlastní iniciativa biskupa byla jinak omezena.
Proto se Chorinský věnoval vědeckému studiu a opravě a výzdobě katedrály.
|
|
Zemřel 30. října 1786 v Kuřimi u Brna
a byl pochován na novém městském hřbitově v Brně.
|
|
Znak: Český rodový erb doložený od 14. století
je vložen na štít biskupství.
|
|
Štít je čtvrcený, se zlatým, polceným středním štítkem.
V něm buvolí rohy postrkané račími klepety:
vpravo černý se stříbrnými, vlevo stříbrný s černými.
|
|
V prvním a čtvrtém poli je pod císařskou korunou
černý orel s červeným štítkem na hrudi.
V něm stříbrné břevno s černými literami M.T.
|
|
Ve druhém a třetím červeném poli je pět (3 + 2) stříbrných kuželů.
Nad štítem koruna, kterou prostupuje zlatý procesní kříž.
Koruna je vpravo provázena zlatou mitrou
a vlevo ven obrácenou zlatou berlou.
Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
|
| 2. Jan Křtitel LACHENBAUER, O.Cr. |
1787–1799 |
Narodil se v Broumově, kde byl 31. ledna 1741 pokřtěn.
Studoval filosofii a teologii v Praze, kde vstoupil v roce 1759 do Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Po svém vysvěcení na kněze
7. 4. 1764 působil v Čechách, pak v Bratislavě a nakonec ve Vídni, kde byl jmenován dvorním kazatelem a posléze rektorem generálního semináře. |
Papežem Piem VI. byl dne 29. 1. 1787 potvrzen jako druhý biskup brněnský
a 23. února téhož roku byl ve Vídni vysvěcen na biskupa.
Svou činnost zaměřil na pole sociálně charitativní, ale též pokračoval v úpravách katedrály, započatých předchůdcem.
Zemřel 22. února 1799 v Brně, kde je pochován. |
Znak: Osobní znak vycházející z biskupova jména je vložený na štít biskupství.
Štít je čtvrcený se stříbrným středním štítkem. V něm rostou vpravo na zeleném trávníku dva červené květy se zelenými stonky, vlevo je zlatý úl. V prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T. Ve druhém a třetím červeném poli je pět (3+2) stříbrných kuželů. Nad štítem je koruna, kterou prostupuje zlatý procesní kříž. Koruna je provázena vpravo zlatou mitrou a vlevo ven točenou zlatou berlou.
Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
|
| 3. Vincenc Josef kníže SCHRATTENBACH |
1800–1816 |
Narodil se 18. června 1744 v Brně jako syn Františka Antonína hraběte Schrattenbacha a Marie Josefy z Vrbna.
Studoval ve Vídni a Salzburgu, na kněze byl vysvěcen roku 1768 a biskupské svěcení přijal
6. 7. 1777. V letech 1777-1790 a 1795-1800 zastával úřad lavantského biskupa. V roce 1788 byl povýšen na knížete. |
11. srpna 1800 potvrdil papež Pius VII. jeho jmenování biskupem brněnské diecéze, jejíhož vedení se ujal
11. 11. 1800.
Přičiněním biskupa Schrattenbacha bylo v Brně 16. 8. 1805 ve zrušeném dominikánském klášteře zřízeno bohoslovecké učiliště pro 100 bohoslovců, na kterém se přednáškové činnosti ujali piaristé, augustiniáni, benediktini a premonstráti.
Zemřel po delší nemoci 25. května 1816 v Brně a byl pochován na městském hřbitově. Po zrušení hřbitova byly jeho pozůstatky přeneseny do krypty katedrály. Náhrobek je zachován na severní straně katedrály. |
Znak: Rodový erb je vložený na štít diecéze.
Na knížecí plášť jsou vloženy dva oválné štíty. Pravý je čtvrcený, v prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm stříbrné břevno s černými literami M.T. Levý štít je dělený a dvakrát polcený s černým středním štítkem. V něm vlnité kosmé břevno provázené nahoře šestihrotou hvězdou
a dole pařezem s dubovým listem na rašící ratolesti. Vše je zlaté.
Levé pole je polceno. Vpravo je ve zlatě půl černého orla. Levá polovina je devětkrát šikmo stříbrně a červeně dělena. Ve druhém červeném poli jsou dvě stříbrné kovové rukavice. Třetí pole je sedmkrát černo zlatě děleno se stříbrným kosmým břevnem. Ve čtvrtém stříbrném poli je červený vavřínový věnec. V pátém stříbrném poli je černý stříbrně lemovaný tlapatý kříž a v šestém červeném poli zlatý lev.
Mezi štíty zlatý procesní kříž převýšený zeleným biskupským kloboukem.
|
| 4. Václav Urban rytíř STUFFLER |
1817–1831 |
Narodil se 27. září 1764 v Brně.
Po studiích v Olomouci vstoupil do olomouckého kláštera augustiniánů-kanovníků
a 7. března 1789 byl vysvěcen na kněze. Po působení na několika místech duchovní správy v brněnské diecézi se stává
22. 9. 1803 sídelním kanovníkem v Brně, kde dosáhl hodnosti kapitulního děkana. 4. září 1806 byl povýšen do rytířského stavu. |
Po potvrzení papežem Piem VII. biskupem brněnským v červenci 1817 se ujal
28. září 1817 svého úřadu.
Značnou péči věnoval pozvednutí náboženské a mravní kázně v diecézi, zvláště při generálních vizitacích. V letech 1825-26 byly konány v diecézi pobožnosti milostivého léta.
Za jeho působení byly pořízeny nové varhany pro katedrálu.
Zemřel 24. května 1831 v Brně. Pochován byl na brněnském městském hřbitově, po jehož zrušení byl jeho pomník umístěn na jižní straně katedrály. |
Znak: Erb udělený kanovníku Stufflerovi 4. září 1806 při povýšení do rytířského stavu je doplněný atributy biskupské hodnosti.
V modrém štítě je stříbrné kosmé břevno provázené nahoře stříbrným vozovým kolem o šesti ramenech, dole stříbrnou skálou. Nad štítem jsou dva korunované turnajské helmy s modro stříbrnými pokryvadly. Pravý nese stříbrné kolo, levý modro stříbrně dělená složená křídla. Nad pokryvadly je vpravo mitra, vlevo dovnitř točená berla. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
|
| 5. František Antonín GINDL |
1832–1841 |
Narodil se 15. září 1786 v Ratten ve Štýrsku.
Po studiích ve Štyrském Hradci studoval bohosloví jako klerik řádu benediktinů v Admontu a pak jako diecézní bohoslovec ve Štyrském Hradci, kde byl 9. 9. 1809 vysvěcen na kněze.
Po krátkém působení v duchovní správě byl činný v císařské dvorské kanceláři ve Vídni. Dne 9. května 1831 byl jako titulární biskup aurelipolský jmenován pomocným biskupem olomouckým a 22. června 1831 přijal ve Vídni biskupské svěcení. |
Brněnským biskupem byl papežem Řehořem XVI. potvrzen 3. července 1832. Za svého devítiletého působení dvakrát zvizitoval diecézi, roku 1833 založil Acta curiae, osobně se zúčastňoval zkoušek bohoslovců a vyžadoval, aby všichni dobře znali český jazyk, který si sám dobře osvojil. K výuce Nového zákona povolal na bohoslovecké učiliště Františka Sušila. V roce 1841 byl z Brna odvolán a 15. srpna téhož roku nastolen biskupem v Gurku.
Zemřel v Klagenfurtu 24. 10. 1841. |
Znak: Jako biskup neužíval osobního znaku, pouze štítu biskupství.
Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel a červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T.
Ve druhém a třetím červeném poli je pět (3+2) stříbrných kuželů. Za štítem je zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou, vlevo dovnitř točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
|
6. ThDr. Antonín Arnošt
hrabě SCHAFFGOTSCHE
svobodný pán z Kynastu a Greifensteinu |
1842–1870 |
Narodil se 16. února 1804 v Brně.
Studoval ve Vídni a v Brně. Roku 1825 se stal nesídelním kanovníkem olomouckým a roku 1827 byl v Biskupicích vysvěcen na kněze. Působil ve Šternberku a Velkých Dyjákovicích, roku 1837 se stal sídelním olomouckým kanovníkem.
Titulárním biskupem aureliopolitanským a pomocným biskupem olomouckým byl jmenován
26. 3. 1839 a v souvislosti s tím se vzdal olomouckého kanonikátu. Biskupské svěcení přijal 20. října 1839 v Kroměříži. |
Brněnským biskupem byl jmenován 15. července 1841 a úřadu se ujal 5. května 1842.
Byl dobře obeznámen s brněnskou diecézí, i když se zpočátku nedokázal dobře přizpůsobit národnostním požadavkům svých věřících české národnosti, což se znatelně změnilo po roce 1848. Za jeho působení došlo ke vzniku diecézní kongregace III. řádu sv. Františka. Vincentky přišly do Brna roku 1853. Ujal se stavby chlapeckého semináře v Brně, který byl dokončen 1859 (dnes církevní domov Petrinum na Veveří ulici)
a zavedl exercicie pro kněze. Dohodou s olomouckým metropolitou Schaffgotsche dokončil poslední územní úpravy diecéze, které potvrdil papežskou bulou
28. 3. 1859 Pius IX.
V roce 1864 byl vyznamenán řádem Železné koruny I. třídy a o pět let později velkokřížem Leopoldova řádu.
Zemřel 31. března 1870 v Brně a pochován byl na Petrově, odkud byl později přenesen na městský hřbitov v Brně. |
Znak: Šlechtický rodový erb je doplněný atributy biskupské hodnosti.
Čtvrcený štít. První a čtvrté pole sedmkrát červeno stříbrně polceno, ve druhém a třetím modrém poli je zlatý korunovaný gryf na stříbrném skalnatém trojvrší, držící ve spárech stříbrný trojhranný kámen. Nad štítem jsou dva korunované turnajské helmy.
Pravý s pokryvadly červeno stříbrnými nese listnatý strom přirozených barev, pod ním kráčí vlevo obrácená stříbrná ovce se zlatým zvoncem na hrdle. Levý je s pokryvadly modro zlatými a nese gryfa ze štítu. Nad pokryvadly vynikají pontifikálie. Vpravo mitra, uprostřed zlatý procesní kříž a vlevo je dovnitř točená berla. Pod štítem jsou zavěšeny řády - Železné koruny I. třídy a komandérský kříž Leopoldův. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem. |
| 7. Karel NÖTTIG |
1871-1882 |
Narodil se 23. listopadu 1806 v Bělotíně u Hranic.
Bohoslovecká studia absolvoval v Brně a roku 1833 přijal kněžské svěcení. Po dvouletém kaplanském působení v Opavě byl dómským vikářem a od roku 1844 správcem dómské fary. |
V roce 1853 byl jmenován rektorem kněžského semináře, následujícího roku pak kanovníkem.
17. 8. 1870 jej František Josef I. jmenoval brněnským biskupem a papež Pius IX. jmenování potvrdil. Biskupskou konsekraci mu udělil na Petrově 8. ledna 1871 olomoucký metropolita Bedřich Fürstenberg.
Zavedl pastorační konference kněží, zdůrazňoval úlohu tisku v boji proti liberalismu
a dal popud k založení katolické tiskárny rajhradských benediktinů v Brně.
Ke zdokonalení bohovědného studia se postaral o zavedení přednášek z katechetiky, pedagogiky, křesťanské filozofie a církevního umění. Za jeho působení byla zavedena nová Agenda. Roku 1877 oslavil stoleté trvání brněnského biskupství.
Zemřel po delší nemoci dne 14. ledna 1882 a pohřben byl na městském hřbitově v Brně, odkud byl roku 1909 přenesen na Petrov. |
| Znak: Jako biskup neužíval osobního znaku, pouze štítu biskupství. Štít je čtvrcený.
V prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T. Ve druhém a třetím červeném poli je pět (32) stříbrných kuželů. Za štítem je zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou a vlevo dovnitř obrácenou berlou. Pod štítem je zavěšený komandérský kříž Leopoldova řádu. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
1882
– dnes |